úterý 22. ledna 2013

Proč volím Karla Schwarzenberga.


Když vidím dění posledních dnů, když sleduji kandidáty a jejich kampaně a předně když sleduji občany České republiky, kterak se zapojují a zajímají, kterak se informují a diskutují, kterak se nasazují ve jménu volby a demokracie, utvrzuji se v názoru, že tento krok, přistup k volbě prezidenta přímo je krok vývojový a žádoucí. Jistě, sice semtam houstne okolo volby v druhém kole atmosféra a na voliče se přenáší xenofobní nekonstruktivní strategie některého kandidáta, toto riziko pravda hrozí, je to však riziko, před kterým se nemůže společnost schovávat a které se nemusí vždy naplnit, tak jako se tomu stalo teď. Jistě, volba vyvolává v naší společnosti jistý efekt polarizace, ta je však jen doprovodným jevem angažovanosti a zájmu, které se volba těší a jisté potřeby zrát jak na úrovni politické tak osobní, naše nezralost se teď jen projevuje, neobjevuje se jako něco nového a s dalšími a dalšími volbami se bude tříbit. Pakliže však občan volá po osobnostech v politice, pakliže volá po větší možnosti politiku ovlivnit a nevědomky i o navrácení sebevědomí, pak chopení se příležitosti přímé volby snad musí chápat pozitivně. Toliko k přímé volbě prezidenta samotné.
Naše soukromá volba je pak předmětem našich priorit. Mě jsou mé priority v otázce volby prezidenta jasné. Dle mne je jeho rolí být státníkem a demokratem, vždyť se také říká hlava státu a našemu státu republika. Prezident proto musí usilovat o to, aby politika a stát zůstávaly v jasně daných mezích demokracie a práva, abychom se nezvrtávali do extrémismu, abychom byli informováni a znali i v této věci svá práva a abychom věřili sami sobě, nebyli líní či poraženečtí v angažovanosti ve věcech veřejných a abychom dokázali vést demokracii konstruktivní ve spolupráci s oponenty jako partnery a nastaveným zrcadlem a nikoliv v boji.
Jistě se říká, že prezident reprezentuje ano, reprezentuje ve věcech zahraniční politiky kde by měl být znalý a mít názor ale jeho prezentace též znamená prezentaci právě výše zmíněných hodnot demokracie a cesty k nim. Do priorit ve volbě prezidenta neřadím jeho směřování v klasickém rozdělení levice-pravice, neřadím sem ekonomické znalosti, protože si zkrátka myslím, že role prezidenta o tomto není, že je to i z ústavy jasné a že ani nepotřebuji, aby takovou roli měl, když si přes parlament volím vládu stejně tak. Nehanobím však nikoho, komu je blízké směřování k poloprezidentskému systému a mou dle mne velmi praktickou roli by rád nahradil rolí praktickou jinak, jen s takovým člověk názorově nesouzním a to, co bych pak u prezidenta vyhledával bych v politickém systému postrádal.
To, co jsem právě výše napsal je hlavní důvod, vlastně celá oblast důvodů, proč v druhém kole prezidentských voleb volím právě Karla Schwarzneberga. Jistě Karel Schwarzenberg udělal spoustu chyb, dost z nich ve spojení s touto vládou a také jsem k němu kvůli nim kritický, mluvím o nezvládnutí vedení strany a o charakterní vlastnosti Karla Schwarzenberga přelévající se z loajality a nekonfliktnosti po jistou benevolentnost ve věci faulů vlády. Nevím však příliš sám, že by se jich účastnil a zároveň nevím, jak jedná Karel Schwarzenberg tam, kam volič běžně nevidí, je totiž možné, že má ve svém přístupu řešit vnitřní problém vlády nezmedializovaně, což zkresluje obraz o něm samém a což bych mu vůbec nevyčítal. To je však tak vše, co bych mu vytýkal a z části to i považoval za přínosné, jelikož vlastnost loajality k vládě (samozřejmě né vždy) a nekonfliktnosti v kandidátech na prezidenta vyhledávám. Výhody, které Karel Schwarzenberg má, pak jsou jeho mezinárodní rozhled a schopnost dobře spoluřídit naši integraci Evropské unie a smířlivost se kterou dokáže spíše spojovat a v neposlední řadě dobrý a vstřícný vztah s občanskou společností která pro mne znamená alespoň zlomek toho požadavku o ideálního prezidenta, který je státník a demokrat. Je mi jasné, že nikdo z našich prezidentů nevyužil neformální možnosti svého úřadu naplno i když nutno přiznat, že pan Masaryk a Havel ani v tom pokročilém rozsahu nemohli, museli totiž budovat státu u základů. Ideální nikdy nebyl a nebude nikdo, žádný prezident ani pan Havel, ani pan Masaryk ani pan Beneš, na což lidé zapomínají a jaksi nemohou přenést přes srdce faktické konstatování, že bylo i jeho přičiněním tvořeno bezpráví, což neznamená, že by čin poválečného odsunu sudetských Němců byl nepochopitelný a prezident proklínán, jen, že jsme se posunuli dále, a to, co jsme měli za přijatelné dříve (a pan Beneš z takového přístupu společnosti také vycházel) je dnes pro nás nepřijatelné a že už jsme v pár věcech i dále, než byl nás velikán. Volím pana Karla Schwarzenberga vpravdě také proto, aby se na hrad nedostal druhý kandidát, Miloš Zeman, mohl bych vyjmenovávat jako důvody korupční kauzy, které se za jeho vlády stali a že jich bylo hodně, ale přejdu je, zaměřím se na to, jak moc demokratické bylo vládnutí Miloše Zemana a jak zvládl to, co sám prý považuje za majstrštyk a státnický přístup a totiž opoziční smlouvu. Když totiž zkoumáme toto období, narazíme na to, že buďto pan Zeman zneužil politickou nestabilitu a tuto „záchranou možnost“ naschvál, a nebo jí ponechal ke zneužití jiným. Jedno je antidemokratické, druhé je k demokracii nezodpovědné. Tato smlouva totiž nebyla zneužita jen k výše uvedené korupci ale šachům na pozicích, které měli zůstat nezávislé, ve správních radách, v bezpečnostních a kontrolních vyšetřovacích orgánech atd navíc zde byli vyráběny falešné důkazy na nepohodlné a připravována vražda novinářky, bylo spíše pohrdáno občanskou společností, bylo manipulováno soukromým televizním médiem, jednomu psanému médiu bylo hrozeno zničením. A především bylo a to musel pan Zeman vědět a nejspíše posvětit, nepěkně vrtáno v naší ústavě, byl za této situace spojenectví dvou největších stran a zamezení vlivu menších zaváděn nový volební zákon, který ještě mnohem více nahrával těmto dvou stranám a šance ostatních ovlivňovat politiku likvidoval a to ještě za stavu, kdy měla fungovat opoziční smlouva coby trvalý nástroj, což nepůsobí logicky, rozložení sil skoro jako ve většinovém systému a přitom toto spolčení. Naštěstí pan Havel se tehdy správně chopil role prezidenta, zákon podal k ústavnímu soudu a ten jej zamítl, co by ohrožující svobodnu soutěž politických stran. Obdobně, zamítnutím ústavním soudem skončili i pokusy o centralizaci moci na vládu, konkrétně o větší suverenitu vlády ve věci ovládání ČNB. Proto považuji pana Zemana buďto za antidemokrata nebo člověka k demokracii nezodpovědnému a proto jej opravdu nechci do funkce prezidenta ČR. Navíc mi vadí jeho xenofobně laděná kampaň před druhým kolem, kdy akcentuje na populistickou notu, že pan Schwarzenberg je cizák a jeho předci fašisti a také populismus, se kterým pan Zeman mluví o změnách volebního zákona a referendech, když on je nemůže z pozice prezidenta zavést a to, co zaváděl jako premiér, působilo spíše opačně… Možná se Vám z těchto dvou kandidátů vybírá těžko, možná máte jiné priority pro funkci prezidenta než já, avšak toto je druhé kolo volby a vždy vše volba nemusí být idealistická k vašemu přesvědčení, ale vždy je dobré vybrat si to lepší či méně špatné a tím se nutně nehlásíte k samotnému kandidátovi ani já se nehlásím ke všem jeho názorům a činům ale chci ovlivnit naši politiku a náš stát k tomu lepšímu, ať už je to lepší o mnoho nebo jen o ždibíček.
Přeji Vám všem moudrou volbu dle Vašeho přesvědčení a štěstí s blažeností